×
Výběh pro psy  Vyhláška 

Jak fungují psí vyhlášky

Aby si vycházku ven užil pes i jeho majitel, měli by oba dodržovat určitá pravidla. Jenže, psům jsou nějaké vyhlášky a zákony docela ukradené. To však nezbavuje pejskaře zodpovědnosti. Pejskaři by hlavně neměli rezignovat a uvědomit si, že se i jim vyplatí ohleduplné chování a budou ve společnosti lépe vnímáni. Chceme, aby se mezi nás a psa stavěl úředník co nejméně. Na právní předpisy můžeme leckde nadávat, můžeme s nimi nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co proti nim můžeme aktuálně dělat. Pejskaři zbytečně přichází o místa, kam dříve mohli bez omezení a přitom by často jen stačilo zvednout uklidit každý exkrement.

Řada míst opatřená cedulí se zákazem psů, nám jasně sděluje, kam nesmíme. Kam, ale se psem můžeme zajít, pokud chceme nechat psa volně proběhnout? Odpověď najdeme v městské vyhlášce. Jediným prostředkem jak může město nebo obec regulovat pohyb psů je obecně závazná vyhláška, zkráceně OZV(1)(6). Jsou v ní napsány pravidla, za jakých se se svým psem můžete pohybovat obcí, najdete v ní čísla parcel, kam se psem můžete na volno nebo kam naopak nesmíte vůbec a jaké sankce Vám hrozí za její porušení. Tuto vyhlášku byste měli najít na webových stránkách vaší obce. I když se tato vyhláška nejčastěji vznešeně označuje označuje vyhláška o volném pohybu psů, její smysl je přesně opačný - omezuje volný pohyb. Můžete ji najít taky pod názvy vyhláška o městské zeleni, o veřejném pořádku.

Odkaz na dokument OZV, včetně mapy najdete i na našich stránkách v sekci psí výběhy. Málo vyhlášek přichází s přehlednou mapou a dohledávat parcely v katastru je trochu detektivní práce. Dodržování městských vyhlášek je kontrolováno městskými strážníky ve městech. Pokud jste si někdy kladli otázku, proč jsou v některé obci psí hřiště a výběhy a v jiné ne? Hledejte odpověď, také ve vyhláškách. Tedy platí zde princip - kdo nic nedělá, nic nezkazí. Pokud ve vaší obci není vyhláška, pak se Váš pes může svobodně vyběhnout kdekoliv a pak tato obec není ze zákona nucena zřizovat výběhy ani hřiště pro psy.

Obecně po nás obec a stát požaduje následující věci:

  • Přihlásit psa na příslušném obecním nebo městském úřadu
  • Uhradit za psa poplatek(2)
  • Nevstupovat se psem na dětská hřiště a pískoviště
  • Vždy po svém psovi uklízejte exkrementy!(3)
  • Zabránit obtěžování jiných osob a zvířat
  • Dbát na pravidelné očkování proti vzteklině
  • V případě zranění člověka zajistit neprodlené veterinární vyšetření psa
  • Některé vyhlášky historicky trvají na označování psů evidenční známkou, dnes se od nich zcela upouští. Dle stanoviska MVČR je tato povinnost od 1. 1. 2020 nahrazena plošnou zákonnou povinností mít psa čipovaného

Poplatky za psy

Další vyhláška, která by měla zajímat majitele psů je o místním poplatku ze psů. Za psy se platí místní poplatky, peníze z nich plynou místním radnicím. Výše sazby se tak v různých městech liší a dle zákona2. je maximální výše až 1 500 Kč za kalendářní rok za prvního psa. Je-li držitelem psa osoba starší 65 let, činí poplatek nejvýše 200 Kč za rok. U druhého a každého dalšího psa smí obec zvýšit sazbu až o 50 %. Poplatek se platí pouze ze psů starších 3 měsíce. Řada měst a obcí pozitivně motivuje občany, aby adoptovali psa z útulku tím, že snižují nebo odpouštějí za adoptované psy z útulku poplatky.

Čistota a ohleduplnost

Někteří nepejskaři využívají prostor pro volný pohyb psů také k opalování, piknikům. Psí prolézačky využívají i maminky jako zábavu pro své děti a ještě se ohrazují proti majitelům psů, kteří chtějí venčit. Psí výběhy jsou určeny primárně psům a pejskařům a ti neustále mají za psa zodpovědnost. Pokud by mohlo dojít ke střetu, vysvětlete jim citlivě, že na psím hřišti nemají co dělat. V dopravních prostředcích se většinou vyžaduje po cestujících, aby měl pes kromě vodítka i náhubek. Zákon o provozu na silničních komunikacích zakazuje volné běhání psů na silnicích.

Kam se psem opravdu nechodit? Jestli vás napadla nemocnice nebo supermarket, tak tyhle místa to vždycky nebývají. Do nemocnic dochází i canisterapeutiční psy a některé supermarkety už nabízí speciální vozíky s košíkem speciálně pro psa. Asistenční a vodící psy mohou většinou tam, kam mohou lidé. V provozním řádu téměř každého dětského hřiště, pískoviště, koupaliště je také zakáz vodit psy. Často je tento zákaz i v městské vyhlášce. Dbejte na to, aby psi neničili okrasné záhony.

Kde pejskaře drží zkrátka a kde jsou vítáni?

Pokud si naše svobody chceme udržet, pak musíme vzít zodpovědnost do svých pacek a předcházet některým problémovým situacím a v krajním případě i některým pejskařům domluvit. V Česku je velký rozdíl ve svobodě jakou pejskaři dostávají, rozdíly najdete v samostatném článku.

Zákon o ochraně zvířat stanovuje povinnost zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí. Musíme našim zvířatům zajistit biologické potřeby tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete a učinit opatření proti úniku zvířat. Podle nového občanského zákoníku již zvířata nejsou věci(4) a zákoník ho chápe jako živého a cítícího tvora - každé živé zvíře, je-li schopno cítit bolest, nebo stres, požívá ochrany občanského zákoníku.

Pokud však nemáte, kde venčit a váš pes tak strádá, je to těžké a staví Vás to do neřešitelné situace. Musíte volí mezí tím, zda "týrat" svého vlastního psa nebo porušovat vyhlášku.

 

Pejskaři ve Zlíně zažívají zlé časy

Inspirací k napsání článku se nám stala nedávná kauza s psí vyhláškou ve Zlíně. Ve Zlíně byla na podzim roku 2019 schválena novelizace vyhlášky, která náhle zakázala psům vstup do městských parků a také na zeleň. Také přibyla povinnost náhubku. Psům tak na největším místním sídlišti Jižní Svazy zůstal k venčení chodník. Zákaz vstupu do parku nepředstavuje problém, pokud vám město nabízí dost výběhových louček a adekvátní místa pro venčení. To však není případ Zlína: oplocené plochy jsou v celém městě tři (které bývají okupovány narkomany a bezdomovci) a dvě další plochy jsou psům životu nebezpečné (jedno místo ohraničuje železniční trať a silnice, další je v místě honitby kde se shromažďují divočáci a černá zvěř).

Ze strany zastupitelů města nejprve pejskaři slyšeli, že mělo jít o kompromisní řešení mezi dvěma stranami - matkami s dětmi a pejskaři. Pejskařů se však nikdo nezeptal a vlastně ani nepochopili v čem měl spočívat kompromis: ono by to snad mohlo být ještě horší? Tázali se města, jaké se staly incidenty nebo které stížnosti vedli k takovému omezení - město nic nepředložilo. Nic dříve nenasvědčovalo tomu, že by se vyhláška chystala a vše se schválilo na zasedání bez veřejné debaty. Zákaz do parků tak nejspíše vzešel z odboru zeleně a životního prostředí.

Nakonec se diskuze stočila na exkrementy. Jenže pejskaři ve Zlíně dlouho poukazují, na nedostatek košů a ty které jsou, bývají přeplněné a nevynášené. Ani sáčků na psí exkrementy pro udržování pořádku se ve Zlíně nedočkáte.

Ve vyhlášce nebyla ani vyjimka pro asistenční psy nebo služební psy. Za co tedy občané platí poplatky za psy? Za zákazy? Za to, aby Vám v létě jako bonus městský odbor zeleně a životního prostředí otrávil psa postřikem na kytky? Občani dostali ten pocit. Jen pár týdnů po schválení vyhlášky spojilo 3 600 nespokojených lidí a založili hnutí I pes je město Zlín. Také sepsali petici pro ministerstvo vnitra. Iniciativa dodnes jedná s radními za změkčení pravidel a dělají za své prostředky osvětu.

Kauza měla mediální odezvu a situace ve Zlínském kraji zaregistrovali pravděpodobně i sousední okresy. Načež zaujali ke svým pejskařům zcela opačný postoj. Koncem roku stihli v Uherské Hradišti od ledna zrušit poplatky za psy. V Kroměříž a Valašském meziříčí zase podpořilo své obyvatele v adopci pejsků z útulku a též jim zrušili některé poplatky a umožnili vstup pejskařů do zámeckého parku u zámku Kinských, kam dříve lidé se psy nemohli. Menší náklady budou mít i pejskaři ve Vsetíně, kde snížili výši poplatky. Vstup do parků nezakazují pejskařům ani ve Vsetíně, Kroměříži či Uherském Hradišti.

Co je smyslem

Nikdo nechce za vlastní peníze sklízet omezování a zákazy. Jsme samozřejmě povinni dodržovat vyhlášky, ale apelujeme na zdravý rozum a vyváženost různých zájmů při jejich přípravě. Zastupitelé, kteří prosadí bez jakékoliv diskuze nebo připomínkových návrhů s pejskaři unáhleně represivní opatření, se mohou dočkat masivní vlny odporu od občanů.

Řada nařízení z hora často vypadá, jako by se nikdo nikdo nezamyslel nad jeho dopadem a nepoložil si vůbec otázku zda řeší daný problém. Často tyto nařízení způsobí přesný opak toho, čemu měla zabránit. Uvedeme pár příkladů:

  • Psi nepřestanou vytvářet exkrementy, pokud jim úředník zakáže vstup na trávník, kde jsou zvyklí svou potřebu provádět. Spíše se z chodníku stane minové pole. Navíc v letních dnech, kdy je beton rozpálený nebo naopak v zimě kdy se solí chodníky není pro psí packy ideální. Takové opatření vymyslí, opravdu jen necitlivý člověk.
  • V Prostějově, úředníci neoplotili výběhové loučky z estických důvodů.
  • Prostory pro volné pobíhání psů jsou umístěny na cyklostezkách. Takové plochy fungují jako sebenaplňující se proroctví, při kterém město přesměruje psy na nevhodné místo a pak sbírá podněty a stížnosti na pejskaře a na základě kterých se snaží přitvrzovat opatření proti pejskařům.
  • Lokality uznané honitby bez předchozí dohody s uživateli této honitby, kteří v ní vykonávají právo myslivosti. Myslivecká stráž je při své činnosti oprávněna usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř. To neplatí pro psy ovčácké, lovecké, slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební. Viz zákon 449/2001 Sb., o myslivosti
  • Nešťastné jsou také celoroční zákazy kvůli ochraně dětí do parku, který od podzimu do jara zeje prázdnotou. Pejskaři musí venčit celoročně.

Nenechat se opít rohlíkem

Nelze se dívat jen na počet výběhů, ale i na jejich kvalitu - tedy hlavně zda na parcele nehrozí psovi nebezpečí a jestli je výběh dostatečně velký. Řada měst jede na kvantitu a né kvalitu. Nejsou vyjímkou třeba místa, která jsou jednou stranou ohraničený silnicí a druhou kolejemi. Nebo psí hřiště, menší než obyvák. Pokud město přistoupí k omezení volného pohybu psů, musí zároveň splnit tří základní kritéria, aby se nedostalo do rozporu se ZOPT.

  • zákazem volného pobíhání psů na celém území obce a současně stanovením prostoru pro volné pobíhání psů, např. na jednom okraji obce mimo zastavěné území, mohla dostat do rozporu se zákonem o ochraně zvířat, konkrétně s ustanoveními § 4 a § 13 {#, kde jsou upraveny instituty ochrany zvířat vzájmových chovech (psů) před týráním.#} {# Prostory pro volné pobíhání psů by obec měla vymezit, s přihlédnutím k místním podmínkám, v tzv. dostupné vzdálenosti, neboť zákon o ochraně zvířat #}. Vymezit plochy v přiměřené docházkové vzdálenosti a dostupnost ze všech oblastí městské části. Pes se venčí několikrát denně.
  • Vymezit dostatečný počet ploch pro volné pobíhání. Tisíc psů se na jedno hřiště nevleze.
  • Vymezit plochy o dostatečně rozloze.

Tam, kde omezení sahají až k hranicím zákona doporučujeme majitelům psů sepsat petici a tu odeslat ministerstvu vnitra na přezkum. Zákony jsou však nadřazeny vyhláškám.

Politici se také často dopouštění demagogíí. Starostka obce Ladná obhajovala omezení volného pohybu psů a předložila na letošním březnovém zasedání argument: Při momentálním znění vyhlášky není možné po majiteli psa, který napadl občana, žádat odškodné,. V současné době je na základě platné právní úpravy(5) možné vymáhat škodu po majiteli zvířete, a to bez ohledu na jeho "držení" na vodítku.

Způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.

Z právní úpravy je zřejmé, že v současné době je na základě platné právní úpravy možné vymáhat škodu po majiteli zvířete, a to bez ohledu na jeho "držení" na vodítku.

Bojová plemena neexistují

Termín „bojová plemena“ kynologie nezná, jsou pouze rasy s různými vlastnostmi tak, jak byly člověkem vyšlechtěny. Pes se nenarodí zabijákem, jen pro své plemeno.