Genetika psích plemen

Určitě jste už viděli mnoho psů, ale ne všichni jsou stejní. Psi se navzájem liší velikostí, barvami a typem těla, které ovlivňují jejich geny.

Psi jsou do očí bijícím důkazem ohromné evoluční síly domestikace.

Psí tělo tvoří miliony buněk specializující se podle toho, kde se nacházejí. Každá z milionů specializovaných buněk obsahuje stejný genom, což je dědičná informace získaná od našich rodičů. Tato informace je zakódovaná v naší DNA a jednotlivé segmenty nesoucí této informace se nazývají geny. Na našich stránkch budeme o DNA uvaživat jako o molekulách, která nesou informace, než jako o chemických substancích.

Barva srsti

Melanocyty jsou jedny z typů buněk v kůži. Tyto buňky produkují pigmenty, díky kterým srst získává určitou barvu. Bylo objeveno několik genů odpovědných za různou pigmentaci srsti u psů, mezi nejdůležitější patří geny MC1R, TYRP1, ASIP, MLPH (melanophilin), SILV (silver homolog), MITF (microphthalmia-associated transcription factor) a CBD103 (beta-defensin 103).

Tvar lebky

Podle tvaru lebky můžeme dělit psy do tří skupin:

  • Dlouholebá plemena (dolichocephalická), u těchto psů převládá úzká a dlouhá lebka. Mozková část je úzká. Čelo je široké. Většina dolichocephalických psů je specializována na běhání (viz chrt).
  • Střednělebá plemena (mezocefaličtá) psi nejsou nijak zvlášť specializovaní.
  • Krátkolebá plemena (brachycefalická) mají krátkou a širší lebku. Mají krátkou obličejovou část. Mozková část nabývá kulovitý tvar. Byla specializována na boj a hlídání (viz bullmastif).